Řada nešťastných příhod
Kruh se uzavřel. Kde moje cesta započala, tam taky skončí - v Mordoru. Pardon, ve Slovinsku. Hora osudu si na začátku roku 2015 vymyslela super prank, na který jsem se samozřejmě chytla.
PhDPatiently hoping for a Degree Protein has Degraded Paid half what I Deserve Professorship? ha! Dream on! Please hire. Desperate Pipetting hand Disease Probably heavily in Debt Parents have Doubts Pound head on Desk Potential heavy Drinker Permanent head Damage |
Všechno začalo pohodově, asi jako když se Frodo vydal na lehce dobrodružnou procházku v bezstarostném zeleném Kraji. Opustil rodnou hroudu, potkal nové přátele a vyšel vtříc novým zážitkům, vzhůru do nekonečna a ještě dál. Postupně však temnota přibývala, nebezpečí se stupňovalo, zdraví fyzické i duševní dostávalo řádně zabrat. Když už to vypadalo, že všechno skončí špatně, přišla konečně odměna. Frodo doputoval do Roklinky, já do vytoužené Cambridge. Život byl zase plný radosti a štěstí. Pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí. A tak. Optimismus ovšem dlouho nevydržel. Co jsem si nadrobila, to si i sním, a tak bylo rozhodnuto, že ten *** doktorát dodělám. Stojím teď tedy před branami Mordoru (teda vlastně Slovinska, sakra, pořád se mi to plete) a ta nejtěžší část mě teprve čeká.
První neštěstí - další stěhování z jedné země do druhé. Zase. Návrat na místo činu přesně po roce (když nepočítám krátkou návštěvu v červnu), znamená v podstatě nový začátek. Zase. Důvody, díky kterým jsem tenhle životní styl měla ráda, se změnily v důvody, proč ho teď nesnáším. Ale o tom jindy.
Druhé neštěstí je ještě horší. Muži. Svou slabost pro anglické gentlemany jsem už zmiňovala. Pány v buřinkách teď ale nahradili chlapci v teplákovkách. Případně dívky v teplákovkách. V nejhorším případě páry v ladících teplákovkách! Ano, i taková zvěrstva se tu dějí. Koho osud nepotrestal příšerným vkusem, toho alespoň rodiče potrestali příšerným jménem. V zemi, kde se všichni jmenují Žiga, Uroš, Aljoša, Željko, Anže nebo Jernej, si budoucího muže hledat rozhodně nechci. No, hledat bych ho možná i chtěla, ale najít ho rozhodně nechci. Jistě, divná jména mají všude, jak dokazuje můj nový kolega Sjors z Nizozemska. Ten ale teplákovku rozhodně nenosí a navíc se ctí převzal nelehkou Larsonovu roli vizuálního enhancera, a legrační jméno mu tedy budiž odpuštěno.
Návrat do laboratoře také nebyl šťastný. Nic není na svém místě, půlka věcí chybí, druhá půlka je rozbitá. Jenom bordel zůstal stejný, ten nikdo neodnesl.
A nejhorší ze všeho nejsou trpaslíci, ale zjištění, že na posledních 35 pracovních dní do konce smlouvy (pozor, neplést s koncem mého studia a/nebo pobytu tady) mi připadá plných 25 dní letošní dovolené, kterou si samozřejmě celou vybrat nemůžu a většina z ní tak propadne. Tohle by se dít rozhodně nemělo. :(
Jediná věc, která mi snad pomůže přežít to tady, je legendární jahodový dort z hotelu Slon. Neexistuje problém, který by nebeské spojení tvarohu, bílé čokolády a jahod, přelité jahodovou omáčkou, nemohlo vyřešit. Tenhle dort je zázrak. Řeší problémy, léčí nemoci, ukončuje války. A jelikož je dneska pátek, ve městě se koná Odprta kuhna, poměrně vydařená gastro akce, a já si tak jeden kousek určitě dám. Bude líp, tentokrát opravdu.
Michaela Barančoková
Záložní plán
"Míšo? Co si myslíš o Boženě? Nebudu ti nic tajit, líbí se mi," řekl mi Michal na podzim. A bylo. Božena (nepřála si uvést skutečné jméno, redakce ale její totožnost zná) je milá holka, o tom žádná. Sláva vítězům, čest poraženým.
Michaela Barančoková
Lepší je být bohatý a zdravý, než chudý a nemocný
Stát na vlastních nohou je drahý špás, ve Slovinsku o to víc. Nic není zadarmo a všechno v poslední době navíc neuvěřitelně podražilo. Minule jsem šla koupit jen rajčata, a odešla jsem o padesát euro chudší.
Michaela Barančoková
Piccolo a východní Evropa neexistuje
Když jsem odcházela studovat do Hradce, brečela jsem. Bála jsem se nového začátku. Rodiče mi to připomínají vždy, když někam cestuji. Jenže nových začátků se bojím stále, a kdybych měla jet znovu do Hradce, brečela bych určitě.
Michaela Barančoková
Pravidlo jednoho jogurtu
Dětství jsem neměla jednoduché. Do školy jsem chodila pěšky 15 km, v zimě obden, když na mě vyšla řada s botami. Cestou zpátky jsem sbírala klestí na otop, do setmění plela pole a večer u svícnu tkala látky na prodej na trhu.
Michaela Barančoková
Je to jenom kamarád, mami
"Tak snad mu tu snídani uděláš, Míšo!" řekla mi jednou moje o generaci a půl starší teta, když jsme společně snídali po rodinné oslavě a můj milý právě vstal.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Dostával jsem balíčky, ne peníze, řekl Bystroň ke kauze úplatků od Rusů
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v...
Wau, skvělé, úžasné. Podvodníci imitují známé weby, falešné jsou i komentáře
Internetoví podvodníci zneužívají zavedené značky a snaží se tak z lidí vylákat peníze. Podvrhnuté...
Kontrast v odvodech v Kyjevě a venku je neskutečný, říkají reportéři iDNES.cz
Podcast Únava vojáků i civilistů na Ukrajině je vysoká, ale stejně tak i morálka. Redaktor Michal Voska a...
Žena nedbala varování své banky, falešným makléřům poslala přes milion
Podvodníkům naletěla dvaašedesátiletá žena z Jičínska, která nedbala ani upozornění ze své banky,...